Copyright 2017 - Obecní úřad Keblice

Články k těžbě štěrkopísku

2. dubna 2008 - Lovosice - Dilema Lukaveckých - pískovna ano, či ne?
Těžba štěrkopísku v kotlině mezi Lovosicemi a Bohušovicemi - se zaměřením na dobývací prostor Lukavec, byla včera odpoledne předmětem veřejného jednání, tentokrát v Lukavci.
Nad posudkem vlivu na životní prostředí (EIA) a dokumentací k záměru stanovení dobývacího prostoru se zde sešlo několik desítek představitelů státní správy a samosprávy s občany i ekologickými aktivisty. Zatímco už dříve řekli "ne" těžbě města Lovosice a Bohušovice a obec Keblice, radnice v Lukavci s ní už dříve vyslovila souhlas. Odpor však narůstá, přiznává to i starosta Josef Hlaváček, který v těžbě vidí velký přínos pro obec. Když se úvahy o těžbě v Lukavci v roce 2003 vynořily, byla většina lidí pro těžbu. Teď je "stav" asi 70: 30, odhaduje starosta.

"Chceme, aby tady po těžbě vznikla vodní plocha, což je pořád lepší než "krabice" (kontejnerový terminál a průmyslová zóna - pozn. aut.) jako kolem Lovosic, kde se samozřejmě oprávněně pozastavují nad tím, že tam mají velkou prašnost. Pískovna u nás by byla 500 m od obce, kilometr od Kopist a stejně tak od Keblic. Vliv by byl minimální, přínos do obecní kasy ze záboru půdy a z těžby odhaduji na 1,8 miliónu korun ročně," vypočítává J. Hlaváček.

"Už nic horšího než chemička z jedné strany, cementárna, skládka odpadu z a kontejnerové překladiště z druhé strany nás nemůže potkat. Přitom v areálu chemičky je ve výstavě výrobna metylesteru řepkového oleje pro bionaftu. Takže čekají nás další exhalace. Pískovna s jezery mi v porovnání s tím vůbec nevadí," tvrdí obyvatel Lukavce, 78letý Jiří Berka.

Proti těžbě se při veřejném projednávání vyslovila starostka Terezína Růžena Čechová. "Výhrady máme zejména proto, že těžba by ohrozila Nové Kopisty, které jsou blízko ložisku." Nejrazantněji proti dobývání písku však vystoupil zástupce ekologického Hnutí Duha Roman Klecker.

"Těch důvodů proti je mnoho - např. není to v souladu s územním plánem obce, ani velkého územního celku Litoměřicka. První etapa, těch 71 hektarů je pouze začátkem desetinásobně větší těžby v budoucnu, těžba jde proti názoru většiny občanů v této oblasti. Pokud to bude povoleno, dojde k obrovské zátěži hlukem, prachem, dopravou. Prostě ten záměr je nesmyslný, jde proti lidem, je to pouze úzký komerční zájem několika jedinců," tvrdí Roman Klecker. Podle jeho názoru neprobíhá proces EIA (posouzení vlivu investice na životní prostředí) standardně, posudkář prý hraje na notu investora.

"To není pravda, situace, že se nebude těžit, může samozřejmě nastat. Proces posuzování vlivu na životní prostředí je totiž prvním krokem na začátku a nerozhoduje o povolení. Já jsem v dokumentaci posuzoval šest předložených variant plošného rozsahu těžby a přiklonil se k rozsahem druhé nejnižší variantě (asi 74 hektarů), která je při splnění určitých podmínek únosná," vysvětlil na jednání posudkář Václav Obluk.

Konečné slovo bude mít Báňský úřad. Pokud jde o vliv na životní prostředí, své si k tomu řekne ministerstvo v závěrečném stanovisku. "Není tedy zdaleka jasné, jak to dopadne, následovat bude řada správních řízení, ve kterých hrají roli zájmy hospodářské, sociální, dopravní, atd. Těch hledisek ve hře je mnohem víc, než jen to ekologické," řekl nám v Lukavci ředitel chomutovského odboru výkonu státní správy ministerstva životního prostředí Miroslav Libecajt.

Zdroj: www.litomericko24.cz